pátek 8. března 2013

Argo F.ck Yourself

Oscarové Argo líčící příběh záchrany několika amerických diplomatů v Íránu na konci 70. let je takový standardně pěkný film. Má všechno - akci, napětí, romantiku i veselé hlášky (viz nadpis). Má ale i několik mimochodných dobových odkazů.

Hollywood sign - slavný nadpis nad LA v druhé polovině 20. století chátral a v 70. let se rozpadal. V roce 1977 se kapela Fleetwood Mac, o které jsem na PM už psal, pokusila o jeho záchranu, ale marně. V roce 1978 pak nikdo jiný než zakladatel Playboye Hugh Hefner ve svém sídle uspořádal banket na záchranu slavného nápisu, kde se každé jednotlivé písmeno dražilo za 27.700 dolarů. Alice Cooper si koupil "O" (na památku Groucho Marxe) a třeba Andy Williams si koupil “W.” To mohla být dobrá párty. Ve filmu Argo je nápis výrazně poškozený, což je poněkud neakurátní, protože film se odehrává v letech 1979 a 80, přičemž nápis byl opraven už v roce 1978.

John Wayne - slavný filmový pistolník zemřel v červnu roku 1979 a půl roku na to se Americe vzbouřil Írán a SSSR začal obsazovat Afghánistán... Alespoň takhle si celý sešup respektu USA ve světě vysvětlují hlavní postavy filmu.

Jimmy Carter - tomu celá lapálie asi nakonec neprospěla a prohrál volby. Ostatně jeho zřejmé nervové vypětí během těch krizí film mimoděk komentuje: "Carter's shitting enough bricks to build the pyramids."

Ted Kennedy - bratr Roberta a Johna využil prezidentovy slabosti a postaral se o velmi neobvyklou situaci, kdy proti prezidentovi usilujícím o znovuzvolení kandiduje člen jeho vlastní strany v primárkách. A dlouho se mu nevedlo špatně, před prezidentem měl velký náskok. Po vypuknutí dvou zahraničněpolitických krizí ale Carter ožil a byla na něho soustředěna pozornost, zatímco Kennedy odpadl. Ve filmu proběhne informace o jakési akci Kennedyho v New Yorku.

George Meaney - druhou hlavní událostí ve zprávách, na které se divá Ben Affleck, alias master mind celé akce na ozvobození Američanů, je úmrtí George Meaneyho v lednu 1980. Velká osobnost amerického odborového hnutí a souputník první generace neokonzervativců. Z evropského pohledu asi zvláštní, ale Meaney podporoval válku ve Vietnamu a kritizoval novou levici z kulturně konzervativních pozic. Třeba S. M. Lipset ve své studii jedinečností Spojených států Dvousečná zbraň: Rub a líc americké výjimečnosti zařazuje i odboráře do neokon hnutí. Nekomunistická levice považovala zásah ve Vietnamu za obranu proti komunistické agresi. Jižní Vietnam měl před válkou labouristickou vládu, která udržovala těsné kontakty na americký odborový svaz AFL–CIO a Meaney byl dlouholetým prezidentem AFL–CIO v letech 1955 až 1979. Nástupce Meaneyho, Lane Kirkland, byl členem Výboru pro současné nebezpečí, což byla klíčová organizace pro mocenský nástup Reaganovy administrativy. Až 33 členů výboru bylo později součástí Reaganovy vlády.

Meaney taky tvrdě útočil na dost levicového prezidentského kandidáta demokratů McGoverna z roku 1972. Tomu mimochodem v rozhovoru z roku 1972 pro Milwaukee Journal Sentinel vyčetl: "my goodness, doesn't this man know there are no countries in the world where people chose communism." No nevím, a co Československo? Jinak, pokud kliknete sem, kromě rozhovoru s Meaneym ze 70. let najdete i cool reklamu na šik kalhoty h.i.s. "The floppy fit ... to give you full comfort and ease in movement."

Foto: Logodesignlove

Žádné komentáře: