čtvrtek 4. listopadu 2010

Dilma = Lula v sukni?

O uplynulém víkendu došlo v Brazílii ke změně v prezidentském úřadu, do kterého byla zvolena Dilma Rouseffová, které nikdo neřekne jinak, než pouez křestním jménem, tedy Dilma. Skoro předání moci, chtělo by se říct, jelikož v posledních měsících nikdo příliš nepochyboval, že Lulova "Vyvolená" by ve volbách nevyhrála. Spíše se čekalo, že vyhrát by mohla už v prvním kole. Vítězství nakonec bylo těsnější, přesto však 56% v druhém kole a podpora Luly v zádech představuje poměrně silným mandát. V tomto krátkém příspěvku se pokusím nastínit, co Dilma Roussefová znamená pro budoucnost Brazílie.
Asi nejvýstižnější jednoslovný termín, který lze s Dilmou spojit, je kontinuita. Lula si svou bývalou ministryni energetiky a šéfku kabinetu vybral, aby pokračovala v jím zahájených reformách. Přes obavy části Brazílců a investorů v celém světě po zvolení výrazného socialisty Luly v roce 2002 následovalo osmileté období, které bylo jednu z nejúspěšnějších ér brazilské historie. Země rostla v poslední dekádě v průměru o více než 3.5% ročně a Lula předává Dilmě ekonomiku v okamžiku, kdy se zdá, že letošní růst se přehoupne z 10%. V období Lulovy vlády prý také vzniklo 15 milionů nových pracovních míst.
Též v dalších otázkách se za poslední léta mnoho změnilo a ačkoliv země má stále vysoký počet chudých obyvatel, situace se dramaticky zlepšuje a sociální nůžky, dříve jedny z nejrozevřenějších na světě, se pomalu, ale jistě scvakávají. Z bývalého třetího místa v žebříčku zemí světa dle Giniho indexu země pomalu spadla na deváté (pro rok 2009 je hodnota indexu 56,7). Zdá se, že heslo na brazilské vlajce "Ordem e Progreso", tedy Řád a pokrok, se začíná po dlouhé době naplňovat.
A co má vlastně Dilma za sebou? Dcera bulharského imigranta byla například marxistickou revolucionářkou bojující proti diktatuře, což ji dostalo na několik let do vězení. Je vystudovanou ekonomkou, oproti odborářskému předákovi z lidu Lulovi má tedy i formální vzdělání. A předchází ji pověst schopné a pracovité manažerky., ačkoli ve srovnání s Lulou ji chybí osobní kouzlo.
Svou politickou kariéru Dilma spojila právě s odstupujícím prezidentem, který si ji v roce 2002 vybral jako svojí ministryni pro energetiku a následně ji udělal šéfkou svého kabinetu. A právě jemu může vděčit za nominaci na prezidentský úřad, když si ji prosadil přes odpor vedení Dělnické strany (PT), která preferovala někoho ze svých stranických špiček s politickým životopisem (Dilma původně není členkou PT a nikdy se neucházela o volený úřad). Ostatně vděčná může Lulovi být i za to, že volby vyhrála, protože s jeho masivní podporou se jí podařilo předhonit v preferencích protikandidáta sociální demokracie José Serru až v červenci.
Ačkoliv Lula sám tvrdí, že se nechá další vývoj politiky na Dilmě, lze očekávat, že díky obrovské popularitě, které se těší (podporuje jej nyní devět z desíti Brazilců), zůstane vlivnou figurou brazilské politiky. U samotné Dilmy se nedá moc očekávat, že by se snažila uhnout z kolejí, po kterých se Brazílie za uplynulé dvě volební období vydala. Nedá se však vyloučit, že bude muset relativně brzy trošku brzdit brazilský expres, aby se nepřehřál. Ve srovnání s Brazílií před deseti lety, kdy se nalézala těsně po krizi, jsou to však poměrně příjemné starosti.

Žádné komentáře: