sobota 7. února 2009

Oblíbená kniha ministryně zahraničí USA

Hillary Clinton sice v nedávné době údajně přečetla knihu Team of Rivals, což má být prý součástí inspirace současné administrativy vládou prezidenta Lincolna , která se skládala z velkých individualit, nicméně mezi své oblíbené knihy zařadila i román dánského spisovatele dnes již světového jména Petera Høega Cit slečny Smilly pro sníh. Tento román z roku 1992, přirovnávaný svým stylem k magickému realismu latinskoamerických autorů, ukazuje na tajemném příběhu smrti malého chlapce obsáhlý a mnohovrstevnatý pohled na dánskou společnost, rozdíly mezi mentalitou Eskymáků a Evropanů, zvyky, strachy, magickou Kodaň nebo v souladu s názvem i po knize rozesetý výklad o sněhu, ledu a odstínech bílé barvy.

Kniha je zajímavá z mnoha pohledů. Nejen stylem psaní, v první polovině připomínající těkavé myšlenkové pochody a psychologizující epizody, aby se postupně přetvořil v tradičně lineárním vyprávění a detektivku. Nejen tím, že autor (muž) mluví skrze hlavní hrdinku (ženu). Ale z mého pohledu je kniha zajímavá především využíváním rozpolceného původu hlavní hrdinky (napůl Eskymačka a Dánka) ke kontrastnímu pohledu na Evropany, v mnoha věcech tolik rozdílné od „přírodních“ Gróňanů a tolik ovlivněné svým pohodlím, konzumem, racionalitou a technikou.


Malinový dort je na korpusu z mandlového těsta. Chutná ovocem, praženými mandlemi a hustou smetanou. … to pro mě je střední a horní vrstva západní civilizace ve zkratce: vybraně rafinované špičkové výkony spojené s přepjatou a nesmyslnou nadměrnou spotřebou.

O Evropanech a Gróňanech:


Člověk může skrývat depresi různými způsoby. Může poslouchat Bacha … Nebo si na kapesním zrcátku žiletkou roztáhnout trochu veselé nálady… Nebo volat o pomoc. Například do telefonu, aby si byl jistý, kdo že to slyší. Tak na to jdou Evropané. Doufají, že se z problémů dostanou činem. Já se dávám grónskou cestou. To znamená, že se člověk obklopí chmurnou náladou. Položí si svou prohru pod mikroskop a dívá se a dívá.

Politice se kniha nevěnuje, ale alespoň k marxismu pár slov:


… četli jsme Kapitál Karla Marxe. Měla jsem pak tu knihu moc ráda, pro její chvějivý, ženský soucit a pro její mocné rozhořčení. Neznám žádnou jinou knihu s tak silnou vírou v to, jak daleko člověk může dojít, jen když má vůli věci změnit.

Tak třeba někdy uvidíme, co si z knihy odnesla Hillary Clinton. Střízlivý pohled na stav západní „civilizace“, eskymácké pitvání sebe sama nebo třeba (marxistickou:) vůli ke Změně?

Žádné komentáře: