pondělí 19. ledna 2009

Politické "řešení" situace v Gaze

Před týdnem jsem napsal jeden post o Gaze, ovšem nechal jsem jej rozepsaný na jiném počítači. Mezitím se k jednomu zmiňovanému tématu vyjádřil ve svém textu např. NYT či krátce a hrubě v týdeníku Euro Jefim Fištejn. Svůj post vyvěšuji až teď.


Marek Čejka zásadně kritizoval izraelský postoj vůči Palestincům, dle kterého jsou prý jejich životy považovány za méně cenné ve srovnání s těmi izraelskými. Toto klasické a přirozené vymezení „My“ vůči „Ono“ – princip, který mnohé společnosti drží pohromadě, však mnoho neříká o možném řešení konfliktu. Pozitivnější pohled Izraelců na Palestince spor obou stran dle mého nevyřeší. Jaké je politické řešení současné krize, alespoň ve střednědobém horizontu? Platí Luttwakovo „Give War a Chance“ s tím, že nejasné kompromisní řešení konflikt pouze „zakonzervuje“, aby se o pár let později rozhořel znovu a více? Radikální Krauthammer by asi souhlasil:


Such a deal would buy Israel maybe a couple of years. After which, Round Two -- with Hamas rockets by then killing civilians in Tel Aviv, making Ben-Gurion airport unusable and reaching Israel's nuclear reactor in Dimona.


A nebo je možné říci, že podobné vojenské řešení je kontraproduktivní a naopak extremisty posiluje? Existuje pouze politické řešení sporu za dohledu velmocí?

Pokud tedy docházíme k základu možného dalšího uspořádání, je ještě vůbec udržitelné „two-state solution“, tedy dva samostatné státy – Izraelský a Palestinský? Například John Bolton navrhuje „three-state solution“, tedy přičlenění Gazy k Egyptu a Západního břehu k Jordánsku. To by však tyto státy musely být ochotné si tento „horký brambor“ nechat předat do rukou… Asi těžko, že? Prozatím tedy zbývá jen střední cesta – konec vojenského zásahu Izraele, neúčinné mezinárodní pozorovatelské síly a za několik let „druhé kolo“.

2 komentáře:

David B. řekl(a)...

Víceméně souhlasím s Vaším závěrem. V praxi však bude těžko proveditelný - Izrael rozhodně nevytvoří nárazníkové pásmo pro pozorovatelskou misi v rámci svého území a v případě jeho vytvoření směrem do Gazy s tímto návrhem nebude souhlasit Hamás (téměř jistě by tento krok prezentoval jako mezinárodní okupaci).

Mubarak se před víkendovým jednáním státníků nechal slyšet, že v žádném případě nedovolí jednotkám využívat egyptské území (skončil by potom jako Sadat).
A jedním z hlavních cílů izraelské (obranné) akce bylo zničení tunelů a zastavení pašování zbraní etc. z Egypta.

Takže přeskočíme imaginární mezinárodní intermezzo a dáme druhé kolo rovnou teď, co říkáte?:-)
Pak je samozřejmě možnost, že se obě strany konfliktu usmíří, ale to je tak nějak z hladiny těch zbožných přání :-).

David B. řekl(a)...

A ještě bych dodal, že zcela jistě by v takových jednotkách chtěli být Francouzi významně zastoupeni. A všichni víme, jak dopadla jejich angažovanost v Africe v rámci OSN a jak to vypadá v Libanonu.
Navíc si neumím představit co by dělali, kdyby na ně začal Hamás pálit z nemocnice, případně školy OSN nebo budov (snad ještě existující) univerzity.. Možná by volali Elyssejský palác, aby přiběhl Sarko.