čtvrtek 24. dubna 2008

Martine, pouč je, prosím!

Mám sice moc práce, ale při ultrarychlém prolétnutí dnešních zpráv jsem narazil na článek, který zcela legitimizuje a odůvodňuje existenci našeho blogu. Zkrátka moc často nemáte chuť psát reakci přímo do novin, protože ji stejně neotisknou, nebo se registrovat někam na diskuzi, kde váš příspěvek zcela zapadne mezi 1024 dalšími.
Takže, co mě tak napružilo? Dnešní článek o schvalování Lisabonské smlouvy v Senátu, který se objevil na iDNES. Na druhé straně, jedná se o web lehce bulvární, takže jistou míru senzacechtivosti lze očekávat. Jádrem článku jsou výroky Jiřího Oberfalzera a rozhovor se senátorem za ODS Jiřím Kuberou, do toho ještě vykřikuje nechvalně proslulá Liana Janáčková.
Poprosil bych našeho senátního experta Martina Hrabálka, aby doporučil svým pacientům přečtení například této knížečky (Kaniok, Dočkal: Základní škola Evropské unie), aby se poučili alespoň o základních faktech. To by snad odradilo J. Oberfalzera od podobných perel: "Lisabonská smlouva představuje příliš velkou ztrátu vlivu na další vývoj v EU, ztrátu suverenity v dalších rozsáhlých oblastech díky kvalifikovanému hlasování bez práva veta. Mohla by opět nastat situace, že o nás budou rozhodovat ti větší. To je v hlubokém rozporu s prvotními idejemi Evropských společenství, která stála na principu, že se dělá jen to, co chtějí všichni bez výjimky." Za pozornost stojí zejména poslední věta. Netušil jsem, že Schumanovým snem byl klasický intergovernmentalismus!
Rozhovor s Jiřím Kuberou obsahuje klasickou snůšku naučených ODS-floskulí, které kdyby nebyly prezentovány tak zbytečně vyhroceně, tak představují velmi vítaný vklad do debaty. Výtky ODS mají samozřejmě racionální jádro, nicméně ono přepjaté podání jim silně ubírá na hodnověrnosti. Přesně tohle je případ, kdy by méně znamenalo více.
Z Kubery postupně vyleze, že jeho největšího nepřítele představuje Charta základních práv EU ("S tím, co je v ní, je větší problém než s tím, co je ve smlouvě"). Následuje demagogie jako: "Ta listina obsahuje věci typu, že tomu, kdo přišel o prostředky, protože si vzal hypotéku a neumí ji splácet, musí povinně každý stát zajistit slušnou existenci. Co to je slušná existence? Je to existence, jakou má Gross, nebo jakou má bezdomovec? Co je to slušná existence? To je vágní pojem." (Mimochodem, Charta hovoří o důstojné, nikoliv slušné existenci.) Následně se velmi čílí, že jsme nedojednali podobné výjimky jako mají Velká Británie s Polskem, kde však ony výjimky mají přeci jen odůvodnění. V ČR, kde Listina obsahuje sociální práva typu bezplatné zdravotní péče a řadu dalších, zřejmě není nutnost z Charty nijak zvláště vyšilovat. Jó, kdybychom nejprve odstranili hlavu čtvrtou Listiny (Hospodářská, sociální a kulturní práva), pak by samozřejmě důvod k povyku byl. A jen jako diskusní otázku bych se zeptal pana senátora, zda četl Deklaraci č. 53 České republiky o Chartě...
Nejhloupější výplod na závěr: "Důkazy o tom, že to je ústava, jsou evidentní. Protože všude visí evropské vlajky, všude se hraje Óda na radost (...)." Zaprvé, do té doby, než smlouva vejde v platnost (jestli vůbec), tak to rozhodně není vina či zásluha Lisabonské smlouvy, že někde něco visí nebo se hraje. Jako bonus přidávám, že na symboly se odkazuje v Lisabonu na rozdíl od ústavní smlouvy pouze formou deklarace (č. 52) šestnácti států (ze sedmadvaceti) se slovy, že pro ně pokračují býti symboly (tzn. deklarace potvrzující současný stav).
Zklamání pro mě představuje zcela pasivní role tazatele iDNES, jenž Kuberovi jen velmi nesměle klade doplňující otázky bez jakékoliv snahy o polemiku. Škoda...
Na závěr bych se jen svěřil s vlastním postojem k Lisabonské smlouvě, protože zatím bych asi mohl být za solidního eurofanatika. Není tomu tak, nemyslím, že by Lisabon představoval dobrý kompromis, nemyslím, že je čas pro takový způsob hlasování, jaký smlouva navrhuje. Ale vadí mi, když ODS se svým typickým přehlížením jiných názorů hlasitě vykřikuje do světa nesmysly.
Takže Hrabíku, doporuč v Senátu kvalitní publikace z dílny MPÚ!!

Žádné komentáře: